Zubní kámen
Zubní kámen je mineralizovaný povlak na povrchu zubu nebo na jiném pevném povrch v dutině ústní jako je zubní náhrada, implantát apod. Zubní kámen vzniká z usazeného nemineralizovaného zubního plaku jeho postupnou mineralizací. Zubní kámen rozdělujeme stejně jako zubní plak podle místa , kde se nachází, na supragingivální zubní kámen (nad dásňovým lemem) a subgingivální zubní kámen (v dásňovém žlábku). Supragingivální zubní kámen mívá žlutavě bílou barvu, účinkem některých látek (pitím kávy, čaje, červeného vína) se může zabarvit. Nejčastěji vzniká v oblastech vývodů slinných žláz (linguální plochy dolních řezáků, bukální plochy prvních horních stoliček). Subgingivální zubní kámen má hnědou až černou barvu a může vzniknout na kořenech všech zubů. Mineralizační pochody začínají v organické matrix zubního povlaku, probíhají již během několika hodin tvorby zubního plaku Klinicky může být vznik zubního kamene pozorován již za dva týdny, vyzrálý zubní kámen se ukládá měsíce až roky. Strukturální stavba zubního kamene se podobá slupce cibule, přičemž vnější drsná vrstva se skládá z nemineralizovaného zubního plaku, vnitřní vrstva jsou nepravidelné mineralizované jehlicovité a sloupcovité krystaly. Studie v oblasti stomatologie prokázaly, že supragingivální zubní kámen je většinou doprovázen zánětem dásní, subgingivální zubní kámen způsobuje ztrátu dentogingiválního připojení zubů a tvorby dásňových chobotů. Odstranění zubního kamene (scaling) provádí zubní lékař nebo dentální hygienistka.
Zdroj: MUTSCHELKNAUSS, Ralf E. Praktická parodontologie. Klinické postupy. Přeložil doc. MUDr. P.Poledník. Praha: Quintessenz, 2002. ISBN 80-902118-8-7.