Nejlepší zubní pasta: jak vypadá ta vaše? A potřebujete ji vůbec?
Fluoridy, abraziva, pěnidla, mikroperličky, enzymy… Kdo se v tom má vyznat? I když to tak mnohdy nevypadá, vybrat tu nejlepší zubní pastu není žádná věda. Stačí znát své zuby a vědět, co hledat. Že to zatím nevíte? Poradíme vám!
Hledá se nejlepší zubní pasta. Čím začít?
Možností je spousta a alfou i omegou jste vy. Vaše chuť, touha po bělejších zubech, alergie, preference týkající se doplňování fluoridů a především pak zdravotní stav vašich zubů a dásní. Proto, pokud chcete něco změnit nebo zlepšit ohledně zubní pasty, začněte v křesle stomatologa a podívejte se svým zubům důkladně na zoubek.
Jak se mají vaše zuby?
U lékaře se dozvíte pravdu o aktuálním stavu vašeho chrupu, což může být určující pro další výběr zubní pasty. Jiná pasta se hodí pro zdravé, jiná pro citlivé zuby a další zas pro krvácející dásně.
Citlivé zuby
Citlivé zuby trápí více než čtvrtinu populace, kterou bolestivými pocity trestají za každou horkou nebo studenou potravinu a úsměv v mrazu. Při čištění vyžadují šetrné zacházení s kartáčkem a pastu s vyšším obsahem fluoridů (nebo jiných látek pomáhajícím k uzavírání citlivých dentinových kanálků – jako například hydroxyapatit). Nemusíte hned studovat latinské složení past, pasty pro citlivé zuby jsou běžnou kategorií a na vás je jen vybrat si vaši nejoblíbenější. Vyhnout byste se naopak měli bělicím zubním pastám s vysokou abrazivitou (s RDA nad 80).
Zánět a krvácení dásní
S krvácením dásní se někdy za život setkají skoro tři čtvrtiny z nás, přesto není radno ho podceňovat. Hodně záleží na tom, jak daleko se nechá jeho původce, zánět dásní neboli gingivitida, zajít. V pokročilejších případech je už každá rada drahá, takže na nic nečekejte a utíkejte k lékaři.
Začínáte používat mezizubní kartáčky? Chválím vás! Během prvních dnů čištění mezizubním kartáčkem je krvácení dásní běžné. Pokud ale neustává ani po dvou týdnech čištění, poraďte se s lékařem nebo dentální hygienistkou, zda-li není v ústech ještě jiný problém.
Pravděpodobně vám doporučí protizánětlivé pasty se stahujícími účinky redukující krvácení, enzymatické pasty, případně antibakteriální pasty s chlorhexidinem. Ale pozor, produkty s chlorhexidinem byste měli brát spíš jako první pomoc, na dlouhodobé užívání se nehodí. Vystavíte-li jim své zuby déle než dva týdny, riskujete jejich obarvení.
Obnažené zubní krčky
Obnažené (odhalené) krčky a ustupující dásně nejsou nic příjemného. Způsobují vysokou citlivost i bolestivost zubů a uhnat si je můžete většinou dvěma způsoby: buď když máte špatnou techniku čištění, moc „tlačíte na pilu“ a používáte příliš tvrdý kartáček, nebo jako doprovodný jev parodontitidy (paradentózy) vznikající v důsledku dlouhých let nedostatečné ústní hygieny. Návštěva zubní ordinace je na místě v obou případech a v závislosti na výsledcích vyšetření pak vyberte i zubní pastu: buď pro citlivé zuby nebo na paradentózu. Vybírat si můžete i mezi pastami určenými specificky pro odhalené zubní krčky.
Afty
Pokud trpíte na afty, měli byste si dávat pozor na složení past a vyhýbat se zubním pastám s pěnidly SLS (sodium laureth sulphate), případně i o něco méně dráždivému SCS (sodium coco sulphate). U citlivějších osob mohou pěnidla způsobit vyrážku kolem úst. Zubní pasty, které je neobsahují, sice méně pění, ale jsou šetrnější k ústní dutině.
Alergie
I některé složky v pastách mohou být alergeny. Nejčastěji se jedná o fluor a jeho sloučeniny (fluoridy) a mentol. Nezoufejte, i tak máte spoustu možností a hravě vyberete pastu, která váš alergen neobsahuje.
Užíváte homeopatika? Pak je dobré vědět, že při homeopatické léčbě se nedoporučují některé látky, mezi které patří i mátová silice mentol. Vybírejte proto pasty, které ji neobsahují. Pořídit si můžete i speciální pasty vhodné při užívání homeopatik, které dnes už nabízí i velcí výrobci jako Herbadent nebo Elmex.
Alergie nemusí být jediným důvodem k používání zubní pasty bez fluoru. V posledních letech se objevily obavy ohledně bezpečnosti fluoridů, následkem čehož se mnozí lidé rozhodli jim vyhýbat. Odborné studie ale neprokázaly jejich rizikovost a při správném použití jsou i nadále považovány za cennou zbraň v boji proti zubnímu kazu.
Moře možností pro zdravé zuby
Pokud vás ani vaše zuby netrápí žádný zdravotní neduh, fantazii se meze nekladou. Je libo čokoládovou, přírodní, proužkovanou, mikroperličkovou nebo třeba bělicí zubní pastu? Žádný problém! Máte rádi Gin & Tonic? Pak i tuhle příchuť si můžete dopřát každé ráno a večer při čištění zubů (samozřejmě bez alkoholu).
Pokud pokukujete po bělejším odstínu chrupu, nejste v tom sami: tématu bělení zubů jsme se proto věnovali v samostatné kapitole našeho Magazínu. Nakolik vám mohou k zářivější barvě pomoci bělicí zubní pasty (a dokonce i čím dál oblíbenější černé pasty), jsme sami vyzkoušeli v testu nejpopulárnějších past na bělení zubů. A zároveň pro vás sepsali, na co se při výběru takové pasty zaměřit.
Kde se berou proužky v pastě?
Určitě vás to už taky někdy napadlo: jak se stane, že pasta je proužkovaná a odstíny se nesmíchají? My to tajemství známe, a nejen to. Rádi ho prozradíme i vám.
Populární jsou také přírodní zubní pasty. I tady je paleta poměrně široká, jedno mají ale společné. Snaží se v maximální možné míře využít sil rostlin a přírodních prostředků, ať už se jedná o antibakteriální výtažky, zklidňující složky nebo prostá ochucovadla. Nejčastějšími ingrediencemi používanými v přírodních pastách jsou osvěžující máta, analgetický a antiseptický hřebíček, uklidňující heřmánek, voňavá skořice, abrazivní aktivní uhlí nebo třeba kokos.
Pokud vyznáváte organickou kosmetiku, není problém sehnat bio zubní pasty. Velmi oblíbené jsou pasty s propolisem, včelím všelékem s dezinfekčními a protizánětlivými účinky (pozor ovšem na alergie, propolis je poměrně silný alergen!), a k dostání jsou běžně i produkty pro vyznavače alternativní medicíny, jako například ajurvédské zubní pasty.
Možností je zkrátka spousta. Jaká bude ta vaše?
Zvláštní disciplína jménem dětské zubní pasty
Připravte se, vstupujeme na tenký led. Všichni chceme pro své děti to nejlepší, ale co je tím nejlepším, v tom se často jako rodiče neshodneme.
Kdy a jak začít s čištěním? Do jakého věku dětem pomáhat s dočišťováním? A co sladkosti? V našem článku o dětském chrupu jsme se zaměřili na nejčastější prohřešky v péči o nejmenší zoubky. Přečtěte si ho a (už) neuděláte chybu!
Nemusíte ale propadat bezradnosti, univerzální pravidla pro výběr (té nejlepší) dětské pasty přeci jen existují.
Rozhodujícím faktorem je věk dítěte. Je rozdíl, pokud vybíráte zubní pastu pro miminka, nebo pro školáky. Dětské zubní pasty můžeme rozdělit do tří pomyslných skupin podle věku, přičemž určujícím měřítkem je jejich složení (a zejména pak množství obsažených fluoridů).
0–3 roky
S čištěním začněte hned po prořezání první špičky zoubku. Pasta v tomhle věku poslouží spíše jako ozvláštnění a motivátor, stačit vám bude i navlhčený kartáček.
- Protože nejmenší děti neumí pastu vyplivovat a konzumují ji, nejvhodnější je dětská pasta bez fluoru (respektivě fluoridů) nebo s obsahem do 400 ppm.
- K čištění nepotřebujete víc pasty než množství odpovídající zrnku rýže.
4–6 let
V tomhle věku dochází k postupné obměně mléčných zubů za stálé. Fluoridy v pastě pomohou chránit sklovinu právě se prořezávajícího chrupu, spousta předškolních dětí ale ještě část pasty konzumuje – pozor na to.
- I v tomto věku si vystačíte s množstvím o velikosti rýžového zrnka.
od 7 let
Školákům už snadno vysvětlíte, že pasta se nejí, takže hurá na poslední předstupeň pasty pro dospělé! Pasty pro větší děti navíc chutnají víc „dospělácky“, což může zvyšovat motivaci k čištění.
- Fluoridy v pastě mohou překročit hranici 1000 ppm.
- Na kartáčku postačí množství odpovídající hrášku.
A vůbec, proč vlastně být (či nebýt?) u dětí opatrní s fluoridy? Sice pomáhají v prevenci zubního kazu, ale jejich příliš vysoké dávky v raném věku mohou vést k fluoróze, nevratnému poškození skloviny projevujícímu se bílými až hnědými skvrnami na zubech.
Poslední doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2021 udává jako doporučenou hladinu fluoridů pro děti i dospělé 1000–1500 ppm. Pokud se obáváte příliš velké dávky tohoto prvku a neblahých následků na dětské zoubky nebo zažívání, zvolte klidně pasty s menším množstvím fluoridů nebo zcela bez nich.
Ideální denní příjem fluoridů je kolem 0,05 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Nepočítají se ale pouze pasty. Základem by měla být vyvážená a na minerály bohatá strava.
Je vůbec pasta potřeba?
Tuhle kacířskou otázku jste na e-shopu s ústní hygienou zřejmě nečekali. A co teprve odpověď na ni: pravda je totiž taková, že zubní pastu k čištění nepotřebujete. Stačí vám správné vybavení a technika čištění, která zajistí odstranění 100 % zubního plaku. Pokud se tedy nechcete zabývat výběrem pasty nebo jste si ji na svých cestách zapomněli, nic se neděje. Zubnímu kazu a dalším neřestem se ubráníte i bez kouzelné tuby v ruce. Ale ruku na srdce: většině z nás pasty při čištění chutnají víc než navlhčený kartáček a trocha svěžího dechu taky není k zahození, že ano?