Demineralizace: zářivě bílé zuby, které opravdu nechcete
Co to je za hloupost? Bílé zuby chtějí přece všichni, říkáte si. Výjimka, která potvrzuje pravidlo, se jmenuje demineralizace zubů. Místo krásy a zdraví značí poškození skloviny a budoucí problémy.
Jak vzniká demineralizace?
Bohužel celkem jednoduše: po každém jídle a pití vzniká na zubech zubní plak a prostředí v ústech se okyseluje. Kyselost v ideálním případě zneutralizují zásadité sliny a plak zneškodníme pomocí precizní ústní hygieny. Pokud něco z toho drhne, je problém na světě. Kyselé prostředí se v kombinaci s bakteriemi postará o narušení skloviny a odplavování minerálů pryč. Co teď s tím?
Co to je demineralizace?
Demineralizace je proces, kdy se ze tkání (v našem případě ze zubní skloviny) uvolňují minerály. U skloviny se jedná o fosforečnan vápenatý, proto se často setkáte i s pojmem odvápňování skloviny. Úbytek minerálů tkáň oslabuje a to vede k jejímu narušování. Pokud neřešíme demineralizaci včas, zaděláváme si na poškození skloviny a následně zubní kaz.
Jak vypadá a kde ji hledat
Už jsme naznačili, že zářivě bílá barva v ústech není vždycky nutně výhra. Zbystřit byste měli ve chvíli, kdy na zubech pozorujete jasně bílé skvrny nebo flíčky, které nejčastěji najdete v místech styku zubu a dásně (v okolí dásňového žlábku). Takové skvrny většinou značí tzv. demineralizační léze, tedy stav spojený se ztrátou minerálů, proti kterému je třeba začít urychleně bojovat.
Jak předejít demineralizaci?
Dobrá zpráva je, že demineralizaci je snadné předcházet. Navíc to není žádná věda. Všechno, co musíte udělat, je správně se starat o své zuby, případně používat zubní pasty nebo gely s vyšším obsahem fluoridu. Zní to jednoduše? Taky že je!
Demineralizace nebude mít šanci, pokud…
budete důslední v ústní hygieně a nezapomenete na každodenní mezizubní péči.
Už jsme si řekli, že viníkem demineralizace je kombinace kyselého prostředí a neustále se tvořícího bakteriálního povlaku (zubního plaku). Pokud budete pečlivě čistit všechny plochy zubů (a ne jen 70 %), máte po problému. A zabijete víc much jednou ranou, protože kromě demineralizace předejdete i dalším neduhům jako je zubní kaz nebo paradentóza.
nebudete to přehánět s potravinami, které škodí vašim zubům.
Nečistoty a bakterie si nejvíce lebedí ve sladkostech všeho druhu (včetně zdánlivě zdravého sušeného ovoce), potravinách ulpívajících mezi zuby (jako jsou třeba popcorn nebo křupky) a slazených nápojích (obzvlášť těch s bublinkami). Ideální nejsou ani citrusy plné agresivních kyselin.
Fluor, nebo fluorid?
Fluor samotný je plyn, navíc jedovatý a v přírodě se prakticky samostatně nevyskytující. Najdeme ho ale ve formě sloučenin a solí (fluoridů). Pro naše zuby nejužitečnějšími partnery fluoru ve sloučeninách jsou sodík, draslík a vápník. Ve složení zubních past proto najdete fluorid sodný (NaF), vápenatý (CaF) a draselný (KF).
zajistíte tělu dostatek fluoridů.
Fluorid do našich těl patří a je klíčový pro zdraví kostí a zubů. Jeho nedostatek je spojován s vyšším rizikem demineralizace a zubního kazu, a proto se používá jak v prevenci, tak v terapii onemocnění zubů. Sloučeniny fluoru (fluoridy) se totiž umí navázat na zubní sklovinu a posílit ji.
Nejhojnějším zdrojem fluoridů jsou mořské plody, černý čaj a některé ryby (např. tresky nebo sardinky). V menším množství je najdeme v mléce, vejcích, oříškách nebo masu. Vzhledem k tomu, že my Češi sníme ve srovnání s evropským průměrem sotva třetinu ryb, asi vás moc nepřekvapí, že fluor musíme suplementovat. To je mimochodem důvod, proč většina zubních past pro dospělé obsahuje přidané fluoridy.
Pozor, ne všechny bílé skvrny značí demineralizaci. U dětí mohou být podobné projevy jak u fluorózy – stavu způsobeného nadbytkem fluoridů – tak i u tzv. MIH syndromu, který je vrozený a v současnosti postihuje každé sedmé dítě.
A co děti?
U dětí jsou častými viníky demineralizace nikdy nekončící svačinky zkombinované s nedostatečnou ústní hygienou. Víme, že péče o nejmenší zoubky není procházka růžovou zahradou, ostatně každý rodič by mohl vyprávět. Sepsali jsme proto pár tipů, jak namotivovat děti k čištění. Pokud je to i vaše téma, jděte po něm!
Fluoróza
Problémy může způsobit i nadbytečný příjem fluoridů: takovému stavu říkáme fluoróza. Projevuje se křídově bílými a hnědými skvrnami, případně jamkami nebo rýhami na zubech. Největší vliv na budoucí rozvoj fluorózy má období do 8 let věku, tedy před prořezáním stálého chrupu.
To je důvod, proč u dětí musíme hlídat přísun fluoridů zvlášť pečlivě. Působení fluoridů sice pomáhá i dětské sklovině, ústní podání by ale snadno překročilo doporučené denní dávky. Proto se do past pro nejmenší děti fluoridy nepřidávají. I v pozdějším věku by rodiče měli ohlídat, že dítě pastu nepolyká, a postarat se o správné dávkování pasty: pro děti do tří let stačí množství odpovídající velikosti zrnka rýže, od tří do šesti let pak hrášku.
Ani jinak barevné skvrny rozhodně nejsou v pořádku. Mohou značit třeba zubní kaz nebo odumírající zub, takže pokud je u vás nebo vašich dětí zpozorujete, utíkejte hned k lékaři. Na toto téma jsme pro vás sepsali samostatný článek.
MIH syndrom (vrozený)
Zvláštní kategorii představují skvrny způsobené tzv. MIH syndromem. Narozdíl od demineralizace držící se na hranici dásní se MIH objevuje na prvních spodních stoličkách a horních středních řezácích (jedničkách). Bílé skvrny jsou v tomto případě spojeny s odvápněním skloviny, které není způsobeno špatnými návyky, ale vrozenou vadou, jejíž příčiny zatím přesně neznáme. Vypadají jako zubní kaz.
MIH syndrom může způsobovat odlomení zubní skloviny a měli byste proto co nejdříve navštívit dětského stomatologa.
Zmizí, nebo se vrátí?
Pokud se vám podařilo zastavit demineralizaci, můžete si gratulovat, vaše zuby jsou zachráněny! Ale co ty bílé skvrny, ptáte se, to budu mít napořád? Odpověď je bohužel ano, ani sebelepší remineralizací nedosáhnete jejich zmizení. Viditelnost bílých skvrn ale můžete výrazně snížit šetrným vybělením zubů.
To zvládnete!
Nejdůležitější ale je, abyste nepolevili v nově nabytých návycích a ztracené minerály doplnili ve formě stravy bohaté nejen na fluor, ale i na vápník a fosfor. Právě tyto dva prvky vám (ve formě fosforečnanu vápenatého) demineralizace vzala. Do budoucna už jí nedejte šanci. My víme, že to zvládnete – i když s malou pomocí.