Celková zubní náhrada
Celková zubní náhrada nahrazuje přirozený chrup pacienta a tak ho rehabilituje funkčně i esteticky. Je to náhrada mezi snímatelnými náhradami zcela specifická, je určená pro bezzubou čelist. Celková zubní náhrada má jediný konstrukční prvek a to tělo náhrady, které se skládá z umělých zubů a báze. Umělé zuby se používají továrně zhotovené, většinou z metakrylátové pryskyřice. Báze celkové zubní náhrady tvoří deska, která kryje celý alveolární výběžek čelisti, v horní čelisti kryje celé tvrdé patro. Desku nelze v žádném případě redukovat, protože by se zhoršila retence náhrady na jejím bezzubém protézním loži a mohlo by dojít k deformaci protézního lože.
Při zhotovování celkové zubní náhrady musíme mít na mysli několik důležitých faktorů:
- zajistit retenci celkové zubní náhrady v dutině ústní
- zajistit stabilitu celkové zubní protézy mluvení a rozmělňování potravy
- stanovení správných mezičelistních vztahů vzhledem k funkci čelistnímu kloubu a žvýkacím svalům
Retence celkové zubní náhrady má několik složek
- Adheze, je přilnavost mezi dvěma plochami, u celkový zubních náhrad je to báze náhrady a sliznice. Adheze je zajištěna velikostí a tvarem protézního lože a šířkou štěrbiny mezi oběma plochami a rozsahem celkové zubní náhrady. Obecně lze konstatovat, že větší adhezi má vysoký alveolární výběžek, nižší adhezi má nízký alveolární výběžek. V horní čelisti adheze závisí na tvaru patra, u plochého patra klesá retence náhrady.
- Přisátí celkové zubní náhrady pomocí podtlaku vychází z fyzikálního principu, kdy při zatížení zubní náhrady při funkci se zvětšuje štěrbina mezi kontaktními plochami a tak vzniká podtlak, který zvyšuje retenci celkové zubní náhrady.
- Využití podsekřivých částí protézního lože k zakotvení celkové zubní náhrady také zvýší retenci.
- Pružnost sliznice protézního lože umožní vytvořit co nejužší štěrbinu a tím zvýší retenci celkové zubní náhrady.
Stabilita celkové zubní náhrady při žvýkání i mluvení
- Uspořádání umělých zubů v náhradě nejlépe zajistí stabilitu náhrady. Zuby by měly být postaveny na hřebenové linii a dále by mělo být využito pravidlo interalveolární osy jednotlivých antagonálních párů zubů.
- Volná artikulace v rozsahu 2 mm zajišťuje stabilitu celkové zubní náhrady.
Stanovení správných mezičelistních vztahů
- Rekonstrukce vzájemných mezičelistních vztahů u celkové zubní náhrady se provádí za pomoci voskových skusových šablon, které vloží lékař do úst pacienta a seřízne tak, aby stanovil rovinu okluze, výšku skusu a další vertikální i horizontální vzájemné vztahy mezi čelistmi.
- Ke správné výrobě celkové zubní náhrady je nutné vzájemný vztah čelistí přenést na pracovní modely v zubní laboratoři, kde se celková zubní náhrady zhotovuje. K vlastní výbobě je pak nutné využívat artikulační přístroj.
Zdroj: DOSTÁLOVÁ, Taťjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání, Praha: Grada 2004. .Počet stran 220. ISBN 80-247-0655-5.