Opravdu musím k dentální hygienistce?

Kdo to vlastně je dentální hygienistka a co dělá? Opravdu k ní musím? Co dělá víc než zubní lékař a proč mi to co dělá ona, neudělá zubař? Odpovědi na tyto otázky se dozvíte z následujících řádků.

Dentální hygienistka je odborník s vyšším odborných vzdělání, má za jménem DiS. (diplomovaný specialista), nebo vysokoškolským vzděláním. V České republice je nejvyšší možné vzdělání v oboru dentální hygieny bakalářské vzdělání. Absolventky obou škol jsou stejně způsobilé k práci dentální hygienistky, studium se liší zejména v tom, že na vyšších odborných školách se výuka zaměřuje více na praktická cvičení, zatímco na vysokých školách je výuka zaměřena spíš na teoretické znalosti.

Náplň práce dentální hygienistky se zpravidla dělí do tří skupin:

Preventivní činnost
Léčebná činnost
Estetické zákroky

Preventivní činnost

Do preventivní činnosti patří tzv. motivace a instruktáž pacienta. Tato práce spočívá především ve vysvětlení základních pravidel dentální hygieny, proč se musí odstraňovat plak, jak na to, popřípadě vysvětlí příčiny, možné následky a navrhovanou léčbu konkrétního onemocnění, které se daného pacienta týká. Dále do této činnosti patří zhotovování a vyhodnocování rentgenových snímků, pečetění fisur, fluoridace zubů a stanovování hygienických indexů.

Léčebná činnost

Léčebnou činností se rozumí zejména odstraňování zubního kamene, ošetřování citlivých zubních krčků a ošetření počátečních kazivých lézí ozonoterapií.

Estetické zákroky

Do estetických zákroků patří bělení, jak domácí tak ordinační, depurace (odstraňování povrchových pigmentů ze zubu), pískování zubů systémem Air flow (odstraňování pigmentů z povrchu zubu) a aplikace dentálních šperků.

A proč vlastně existuje obor dentální hygienistka, když práci, kterou vykonává, může vykonat zubní lékař? Důvod je prostý, lékař nemusí plýtvat svým časem na časově náročné zákroky, jako je např. ordinační bělení (tento výkon obvykle trvá kolem 1 hodiny), učení čištění zubů pacienty a vysvětlováním proč je čištění zubů tolik důležité (cca 30 min). Kdyby toto vše měl totiž dělat lékař, ošetřil by denně kolem 20 pacientů místo 40. To je nejen neekonomické, ale do jisté míry i nemožné vzhledem k počtu zubních lékařů v České republice a počtu pacientů, kteří chtějí být ošetřeni.