ROZHOVOR: Dentální hygiena pomáhá řešit řadu problémů

Asi nejčastěji jsme narazili na otázku, jestli je nutné chodit na dentální hygienu. Jak to tedy je?

Na dentální hygienu není povinné docházet. Je to však cesta, jak udržet zuby, dásně a celou dutinu ústní v perfektní čistotě. Je tedy vhodné na ní docházet. Obvykle nejlépe ve stejném intervalu jako na preventivní prohlídku k zubnímu lékaři - tedy dvakrát ročně.

S čím mi může pomoci zubní lékař, všichni víme. Jak je to s dentální hygienou? Co od toho můžeme čekat?

Dentální hygiena pomáhá řešit krvácení dásní, zubní kaz, parodontózu, estetické problémy se zuby a pigmentace.

Všichni víme, že dentální hygienu si musíme hradit sami. S jakou částkou musíme počítat?

Tady bych ráda zmínila délku ošetření. Je rozdíl, když zaplatíte 1000 Kč za 30 nebo 90 minut. Vstupní dentální hygiena by měla trvat minimálně 45 – 60 minut. Za kratší dobu lze těžko napoprvé něco zvládnout. Spodní hranice se u takto dlouhé prohlídky pohybuje kolem 800 – 1000 Kč. Existují ale i praxe, kde za 20 minut hygieny pacient platí 1500 Kč.

Parodontóza je bohužel poměrně častý problém. Pomůže mi s její léčbou dentální hygiena? A co mě vlastně v takovém případě čeká?

Parodontózu by měl primárně začít řešit zubař, nebo o ní alespoň informovat. Léčba parodontózy by měla vždy probíhat ve spolupráci zubaře a hygienistky. Dentální hygienistka parodontologického pacienta nejprve řádně vyšetří, potřeba je také RTG snímek. Následuje odstraňování zubního kamene nejprve nad dásní. Důležitý je nácvik správné domácí ústní hygieny. Dokud pacient není schopen výborně čistit, nepokračuje se odstraňování dalším příčin parodontózy. Následuje hloubkové čištění kořenů – čištění pod dásní (deep scaling a root planing). Provádí se v lokální anestezii, kterou aplikuje lékař. Toto se provádí ručními nástroji.

Odstraňování zubního kamene je základní součástí návštěvy dentální hygieny. Mnoho pacientů má obavy, že to bolí. Jak to je?

Odstraňování zubního kamene by nemělo být bolestivé, může být trochu nepříjemné. Záleží však na počátečním stavu. Pokud jde o silně zanedbaný stav, může pacient počítat s větší citlivostí. Vždy je ale možné aplikovat povrchovou anestezii ve formě spreje nebo lokální anestezie od lékaře.

Každý, kdo chce mít bělejší zuby, se nejdřív ptá, jestli bělení poškozuje sklovinu?

Ne, profesionální bělení nepoškozuje sklovinu.

Citlivost zubů spojená s odhalenými zubními krčky není mnohým z nás cizí. Dá se s tím dělat něco jiného, když pasty na snížení citlivosti nepomáhají?

Důležité je nalézt příčinu odhalování krčků a tuto příčinu nejprve odstranit. Často to bývají nevhodné pomůcky nebo špatná manipulace s nimi, parodontóza nebo ortodontické zatížení. Pokud jsou krčky citlivé, lze aplikovat mineralizační fluoridový lak. Tento lak se zapolymeruje do povrchu defektu a odstraní citlivost. Často ale pouze dočasně.

Od maminek poměrně malých dětí se nám často objevuje otázka týkající se bílých flíčků na zubech. Co je způsobuje a je vůbec možné je nějak odstranit?

Velmi záleží právě na původu bílých flíčků. Jako bílá skvrna se projevuje úplně první stadium zubního kazu (tzv. křídově bílá skvrna), může tak také vypadat fluoróza (nadměrný příjem fluoridů v dětství) nebo může jít o vývojovou poruchu a podobně. Každý defekt je třeba řešit individuálně. Vždy ale všechny tyto defekty vyřešit lze, někdy je však nutná účast zubního lékaře.

Většina zubních lékařů a hygienistek apeluje na používání velmi měkkého zubního kartáčku. Proč bychom ho vlastně měli používat?

Měkký kartáček je důležité používat kvůli dvěma rozdílným prostředím, které čistíme – velmi tvrdý povrch zubu a pak velmi jemný a citlivý povrch dásní. Abychom nepoškodili křehkou tkáň dásně, která je pro zdraví zubu životně důležitá, musíme zvolit pomůcku, která ji nepoškodí. Tedy měkký zubní kartáček. Techniku čištění poté musíme přizpůsobit tak, aby nedošlo k poškození dásně a došlo k perfektnímu vyčištění zubu.

Sami hodně apelujeme na zákazníky, aby používali mezizubní kartáček. Mně samotné jste doporučila používat i zubní nit. Dá se říct, která z těchto pomůcek je lepší nebo důležitější?

Mezizubní kartáček. Vyčistí několikanásobně lépe mezizubní prostor než zubní nit. Jeho použití je jednodušší a je zde menší riziko traumatizace dásně. Jsou však i prostory – většinou u zubů např. silně křivých, kde použití mezizubního kartáčku není možné. Tam je dobré používat alespoň zubní nit.

Bohužel se už delší dobu potýkáme s nedostatkem zubařů. Nahradí dentální hygiena preventivní prohlídky u zubaře?

Ne, je nutné navštěvovat jak zubního lékaře, tak dentální hygienistku. Zubní lékař je vedoucí složkou dentálního týmu. Diagnostikuje všechny problémy a úkoluje dentální hygienistku. Fungují jako pár.

Kdy je možné začít s dětmi chodit k dentální hygienistce? A je vlastně nějaký věk, od kterého pro dospělé už nemá dentální hygiena smysl?

Stejně jako k zubnímu lékaři, je dobré i na dentální hygienu chodit od útlého věku. Třeba už od 3 let. Spíše si hrajeme, ukazujeme, co a jak, a čistíme zoubky. Horní hranice neexistuje, pokud jsou v dutině ústní nějaké vlastní zuby, je třeba na dentální hygienu chodit. Ve stáří je tělo méně odolné vůči útokům bakterií v plaku a hůře se vyrovnává se zánětlivými procesy.

Už jsme se setkali i s názory, že někteří zubní lékaři dentální hygienu nedoporučují, že je zbytečná. Neděsí vás to?

Návštěvy dentální hygieny jsou naprostou většinou zubních lékařů doporučovány či dokonce vyžadovány. Pokud zubní lékař návštěvu dentální hygienistky nedoporučuje, měl by pečlivou dentální hygienu provádět sám. To znamená při každé návštěvě odstranit zubní kámen ze všech zubů, zuby přeleštit, vybrat vhodné pomůcky a naučit správné technice čištění.