Demineralizace
Tento pojem označuje proces uvolňování minerálních iontů (zejména vápníku a fosfátů) z tkání jako je sklovina nebo kost. V kontextu zubů se proto setkáváme i s označením odvápnění skloviny. Demineralizace zubů je kritickým problémem, který, není-li včas řešen, může vést poškození skloviny a následně k tvorbě zubního kazu.
Jak se projevuje?
S demineralizací se nejčastěji setkáme u krčku zubu v okolí dásňového žlábku (v místě styku zubu a dásně). Projevuje se zářivě bílými skvrnami na zubech (tzv. demineralizační léze). Tento jev již představuje poškození zubu, proti kterému je třeba začít okamžitě bojovat.
Jak vzniká demineralizace?
Po každém jídle a pití vzniká v ústech kyselé prostředí, které v ideálním případě neutralizují zásadité sliny. Po každém jídle a pití se nám zároveň na zubech vytváří zubní plak. Kyselé prostředí a plak při dlouhodobém působení způsobují demineralizaci (a další komplikace jako je zubní kaz nebo parodontitida).
Terapie a prevence
Na začátek dobrá zpráva: demineralizaci se dá snadno předcházet a také ovlivnit její progres, a to správnou péčí a úpravou stravovacích návyků. Když se kyselé prostředí v ústech normalizuje, minerály ze slin se mohou znovu ukládat na sklovině. Tento proces nazýváme remineralizace zubní skloviny.
Léčba demineralizace zahrnuje různé postupy včetně lokální fluoridové terapie. Vždy je klíčové léze monitorovat a sledovat jejich progres, aby se zabránilo nevratnému poškození zubní skloviny. Bílých skvrn na zubech se bohužel nezbavíte ani po léčbě, jejich viditelnost ale můžete snížit šetrným vybělením okolních zubů.
Mezi klíčové metody v boji proti demineralizaci patří:
- Suplementace fluoridu: fluorid sodný (jehož hodnoty najdete na tubách past pod záhadnou zkratkou ppm) zlepšuje proces remineralizace a posiluje sklovinu. V případě počínajícího zubního kazu nebo demineralizace se proto často suplementuje nad rámec běžné normy. Použít je možné například gel k remineralizaci skloviny nebo zubní pastu se zvýšeným obsahem fluoridů. O dávkování a formě užívání rozhoduje ošetřující stomatolog.
- Zlepšení ústní hygieny: demineralizaci můžeme očekávat tam, kde neodstraníme zubní plak. Klíčová je proto péče o mezizubní prostory, někdy pomůže i jednosvazkový zubní kartáček. Kartáčky se zkrátka musí dostat všude. Kvalitu svého čištění můžete prověřit pomocí tablet nebo roztoků k indikaci plaku.
- Úprava stravy: k eliminaci tvorby kyselého prostředí v ústech je klíčové vyhnout se potravinám ulpívajím na zubech, omezit cukr a sladkosti, perlivé a slazené nápoje nebo ovocné džusy.
U dětí je častou příčinou zubního plaku (a posléze i demineralizace) „svačinkování“: nepřetržité pojídání křupek, ovoce a dalších potravin, které sliny nedostanou čas neutralizovat. V kombinaci s nedostatečnou ústní hygienou může být neštěstí na světě dřív, než byste čekali. Sklovina u dočasných zubů není tak odolná jako na zubech stálých a k jejímu poškození dochází v kratším časovém úseku. Další neduhy v péči o dětské zoubky a možné viníky demineralizace u nejmenších najdete tady.
Doporučuje se naopak zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na vápník a fosfáty, které pomohou tělu doplnit ztracené minerální látky.
Zdroj: https://drspillers.com/what-causes-teeth-demineralization/
Zdroj: MAZÁNEK, Jiří a kol. Stomatologie, minimum pro praxi. 1. vydání, Praha: TRITON s.r.o. 1999. ISBN 80-7254-032-7.
Zdroj: www.stomateam.cz/cz/obecna-stomatologie/molarova-a-incizalni-hypomineralizace-skloviny-mih#confirm