Ortodoncie

Ortodoncie je samostatnou součástí stomatologie s odlišným způsobem léčby, zabývá se úpravou nepravidelností postavení zubů a čelistí navzájem. Ortodontické anomálie nepříznivě působí na vzhled, tím i na psychiku pacienta. V naší populaci se vyskytují asi v 90 % všech ortodontických vad, z toho kolem 28 % je vhodné léčit. Jde o retence zubů a vadné mezičelistní vztahy.

Ortodontická léčba je dlouhodobá a velice závislá na spolupráci pacienta. Většina pacientů přichází k lékaři se žádostí o estetickou úpravu chrupu a vzhledu obličeje. Málo kdo si již uvědomuje, k jakým dalším obtížím z nesprávného postavení zubů a čelistí může dojít. Ortodontické vady bývají také příčinou zhoršené výslovnosti. Nefyziologický skus může způsobit onemocnění čelistního kloubu, zapříčit bolesti hlavy či potíže se svaly obličeje a krku. Nesprávným postavením zubů vzniká mnoho špatně čistitelných míst především v mezizubních prostorech a tím vzniká větší riziko vzniku zubního kazu, zánětu dásní a zánětu parodontu, který zapříčiní úbytek alveolární kosti s případnou ztrátou zubů.

Úkolem ortodoncie není pouze léčba, ale i předcházení některým ortodontickým vadám. K tomu přispívá dobrá informovanost nejen rodičů, ale především dětských lékařů, kteří vidí potencionálního pacienta dříve než ortodontista.

K nejčastějším příčinám vzniku ortodontických vad patří genetika. Dědí se např. tvar zubů, počet, velikost a barva zubů, tvar a velikost čelistí, obličeje i zubních oblouků. Nejčastěji nezaloženými zuby jsou stálé horní malé řezáky, druhé zuby třenové i zuby moudrosti.

Další velký vliv na vznik ortodontických anomálií mají tzv. zlozvyky, nejčastěji dumlání palce. Vzniká přetrváváním sacího reflexu a paleček, který je vhodně tvarovaný k zasunutí do úst, je vždy po ruce. Tento zlozvyk zapříčiní nepravidelnosti tvaru při růstu čelistí i zubních oblouků. Vhodně a včasně podaná informace může zamezit vzniku ortodontické vady. Dalším častým zlozvykem je přetrvávající dýchání ústy, jejíž důsledkem může být úzká horní čelist s rizikem ztráty místa pro stálé zuby.

Své místo zde mají také úrazy v oblasti dutiny ústní. Úraz v dočasném chrupu může vést k předčasné ztrátě zubů a následně ke ztrátě místa pro stálý zub či ke vzniku jiných ortodontických anomálií.

Ortodontická léčba, za vhodný začátek léčby se považuje období smíšeného chrupu asi ve věku kolem osmi let, kdy je již dítě schopné nosit rovnátka i spolupracovat. Tzv. časná ortodontická léčba se může zahájit již před třetím rokem věku dítěte, kdy se pomocí vhodných pomůcek a jednoduchých cviků odstraňují zlozvyky dítěte. Horní věková hranice pro ortodontickou léčbu není stanovena. K léčbě slouží ortodontické aparáty běžně nazývané jako rovnátka.