Horní čelist

Horní čelist je párová kost uložena pod očnicí, bočně od dutiny nosní. Tenké kostěné lamely těla horní čelisti ohraničují a tvoří dvě pneumatizované dutiny, dutinu nosní a dutinu čelistní. Velká čelistní dutina horní čelisti má důležitý význam pro rezonanci zvuku, zmenšuje váhu této části obličeje, sloučí k částečnému odpérování alveolárního výběžku.

Horní čelist se skládá se z těla a ze čtyř výběžků:

• jařmový výběžek horní čelisti, zevně vyčnívající výběžek pro spojení s jařmovou kostí
• patrový výběžek horní čelisti, tvoří přední část tvrdého patra,ve středním patrovém švu se stýká s druhostranným patrový výběžkem; distálně je spojen s patrovou kostí
• čelní výběžek horní čelisti, spojuje horní čelist s čelní kostí, nosní kostí a se slznými kůstkami
• alveolární výběžek horní čelisti, pravostranný a levostranný, spojují se ve švu; stejně jako u dolní čelisti jsou zde zubní lůžka od sebe vzájemně oddělená přepážkami; zuby jsou uspořádány do tvaru poloviční elipsy; zubní lůžka i alveolární výběžek se tvoří zároveň s růstem zubů, po ztrátě zubů naopak atrofují a to koncentricky (zubní oblouk se zmenšuje a zužuje).

Poloha horní čelisti je pevná, pevně připojená k lebečním kostem a při žvýkání nečinná.