Zubní dřeň
Uvnitř zubu je dřeňová dutina, ve které je zubní dřeň. Do zubní dřeně kanálken v zubním kořeni pronikají drobné cévy a nervy, které jsou příčinou citlivosti zubů. Zubní dřeň tvoří řídké rosolovité vazivo, vyplňuje dřeňovou dutinu i kořenový kanálek. V korunce dřeně zubu vybíhá směrem k hrbolkům v tzv. rohy zubní dřeně, v oblasti kořene je propojena s tkání periodoncia přes foramen anatomicum. V základní hmotě jsou obsaženy kolagenní vlákna, buňky, cévy a nervová vlákna.
Buňky zubní dřeně
Odontoblasty – buňky zajišťující tvorbu a výživu dentinu jsou umístěny na povrchu dřeně. Mají cylindrické tělo, z něhož vybíhá do dentinových tubulů jeden dlouhý výběžek tzv. Thomesevo vlákno, do pulpy a do stran vysílají odontoblasty řadu krátkých výběžků.
Fibroblasty – produkují kolagenní vlákna a amorfní substanci.
Makrofágy - mají význam pro imunitní pochody
Nediferencované vazivové buňky – v případě potřeby se mohou přeměnit v odontoblasty nebo fibroblasty a převzít jejich funkci.
Buňky jsou v zubní dřeni nepravidelně rozmístěny, na povrchu jsou odontoblasty, fibroblasty a makrofágy se vyskytují převážně ve středu pulpy.
Zdroj: DOSTÁLOVÁ, Taťjana. SEYDLOVÁ, Michaela a kolektiv. Stomatologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. Počet stran 196. ISBN 978-80-247-2700-4.